↑ Zpet na Výchovný poradce

Rodičům žáků prvních tříd

Nejnáročnější bývá start pro prvňáky

Kolik očekávání, nadějí, ale i obav s sebou přináší vstup dítěte do školy. Nástup do první třídy je zátěžové období pro prvňáka i jeho rodiče. Děti jdou do nového, neznámého kolektivu, musí se přizpůsobit úplně novému režimu, musí se soustředit na řadu nových podnětů a pokynů. A každý rodič mívá obavy, zda jeho dítě obstojí. Bude se mu dařit? Co by mělo ovládat, aby jeho příchod do školy byl co nejméně stresující?

Tady přinášíme několik rad, co by dítě mělo umět a znát:

  • Dítě se umí vyjadřovat ve větách, je schopné jednoduché konverzace s dospělým, je schopné popsat jednoduchý děj, vyjádřit svoje přání, prosby, úvahy.
  • Umí se představit, ví, kde bydlí, zná základní údaje o rodičích, sourozencích.
  • Umí klást otázky a ptá se na věci, kterým nerozumí.
  • Má rozvinuté základy logické paměti, umí počítat s pochopením – zná číselné řady, chápe vztah menší – větší. Orientuje se v prostoru (nahoře – dole, vpravo – vlevo) pozná barvy.
  • Předpokládá se určitá vyspělost v grafických projevech – má správný úchop tužky, umí napodobit jednoduché psací písmo, umí nakreslit čáru, kruh, vlnovku, kresba je vyspělejší a bohatší na detaily, umí popsat, co nakreslilo.
  • Velmi důležitá je správná výslovnost všech hlásek.
  • Je schopno soustředit se na práci, odolává rušivým podnětům, překonává únavu a je schopno zadanou práci dokončit.
  • Umí pracovat samostatně, ale umí se i zapojit do pracovní skupiny dětí, je schopno zapojit se do kolektivních her, chápe pravidla, umí ustoupit jinému dítěti.
  • Umí ovládat své emocionální projevy.
  • Předpokládá se samostatnost v následujících věcech: obleče se samo, zapne knoflíky, zaváže tkaničky, nají se, připraví si věci do aktovky a na výuku, udrží pořádek na svém místě, je schopno pochopit a plnit domácí úkoly.
  • Podřizuje se pokynům dospělých, i když jsou pro ně nemilé, chápe jejich nutnost např. (nemůže vstávat a chodit po třídě kdy chce, nesmí vykřikovat, bez dovolení jíst a pít apod.)

Některé děti si zvykají na školu a její pravidla delší dobu. Pro dítě je důležité, aby rodiče projevovali zájem o to, co dítě ve škole prožilo a jak se mu dařilo. Pokud rodič zjistí, že se dítěti ve škole nelíbí, že je nervózní, měli by si popovídat s třídní učitelkou, při déletrvajících potížích s výchovným poradcem školy popř. psychologem. Pokud totiž žák není ve škole v pohodě, nepracuje na takové úrovní, na jaké by mohl a nedosáhne pak dobrých výsledků.

Začne-li dítě chodit do školy, změní se život nejen jemu, ale i rodičům. Je opravdu třeba hodně s ním komunikovat, přizpůsobit chod rodiny, najít si na ně dostatek času. Důležité je také nestrašit děti školou a neklást na ně nepřiměřené nároky.